Grafická karta nebo také videoadaptér je součást počítače, která se stará o grafický výstup na monitor, TV obrazovku či jinou zobrazovací jednotku. V případě, že grafická karta obsahuje tzv. VIVO (video - in a video-out), umožňuje naopak i analogový vstup videosignálu např. při ukládání videosouborů z kamer, videopřehrávačů apod. Dříve byla grafická karta nedílnou součástí základní desky, dnes jsou grafické karty oddělené a připojené do počítače pomocí některého typu sběrnice. Grafická karta samozřejmě může být i integrovaná na základní desce počítače, v tomto případě se však jedná o tzv. low-end desky nebo desky nižší střední třídy. Pokud je grafická karta integrovaná na základní desce, lze ji vypnout a nahradit grafickou kartou, která se zasune do příslušné pozice na desce. Grafické karty jsou rok od roku složitější a výkonnější, a jelikož již dlouhou dobu obsahují vlastní mikroprocesor (GPU – graphics processing unit), paměti i sběrnice, daly by se označit za „počítače v počítači“.
Historie
Původní 3D akcelerátor byl vyráběn na desce, která byla spojena s normální grafickou kartou.Jedním z největších představitelů grafických karet byla karta Hercules Graphics Adapter (HGC). Ta s sebou přinesla i další možnosti v rozlišení, kdy v jednobarevných obrázcích se hodnota rozlišení zvedla z doposud maximálních 80×25 znaků na vysoce kvalitních 720×348 pixelů.V dnešní době jsou na trhu již velice výkonné grafické adaptéry, které bez problému zvládají i rozlišení 3200×2400 pixelů při barevné hloubce 32 bitů, tak vysoké hodnoty však obvykle nedokáže zobrazit jeden monitor. Hlavní výrobci těchto grafických karet jsou firmy ATI ( koupena společností AMD v roce 2006) a nVidia a v oblasti integrovaných grafických karet především Intel. Firma ATI(AMD) svou řadu grafických karet pojmenovala Radeon, firma nVidia GeForce. V polovině roku 2006 byly na světovém trhu vládci v oboru grafických karet grafické čipy nVidia 7900 GTX (která již podporovala SLI) od firmy nVidia a grafický čip Radeon X1900 XTX od firmy ATI. V roce 2007 má obrovský náskok nVidia, díky svojí sérii GeForce8 podporující DirectX10, kdy první dvě karty 8800GTX/GTS vyšly už na podzim 2006. Během května 2007 se na trhu objevila nová vlajková loď nVidie- 8800 Ultra, nejvýkonější karta ze série GeForce8, a od AMD Radeon HD 2900 XT. Dle očekávání není verze 2900 XT výkonější než starší 8800GTX od nVidie. Další výrobci, jako je např. Matrox, Kyro, S3/Via, Rendition, SIS, Trident, XGI zaujímají v současnosti pouze minoritní část trhu, nebo se soustředí na specifické grafické požadavky. Zaměřují se (např. Matrox) na profesionální oblast trhu (zpracování videa a CAD programy).
Součástky v grafické kartě
GPU - grafický procesor. Výpočetní jádro grafické karty.
Paměť - zde jsou ukládány informace nutné pro grafické výpočty. Pokud je grafická karta integrovaná na základní desce, tak používá Operační paměť celého počítače. Pokud ne, tak má vlastní paměť, nejčastěji nějaký typ GDDR (GDDR 1, 2, 3, 4).
Firmware - čip, který ho obsahuje.
RAMDAC - převodník signálu mezi digitálním, se kterým pracuje grafická karta na analogový, kterému rozumí zobrazovací zařízení.
Výstupy
VGA - Analogový grafický výstup (používán starými monitory CRT a kompatibilními zařízeními). Možno převést redukcí z digitálního výstupu DVI
DVI - Digitální grafický výstup (používáno většinou LCD panelů, projektory a novějšími zobrazovacími zařízeními)
S-video
Component video
Composite Video
HDMI - Výstup na zobrazovací zařízení (nejčastěji televize) s vysokým rozlišením. Konektor HDMI získáte většinou připojením redukce do konektoru DVI.
Displayport - Digitální grafický výstup ve vysokém nekomprimovaném rozlišení. S konektory DVI ani HDMI neni kompatibilní.
Sběrnice IBM PC
PC-BUS
ISA - univerzální 16bitová sběrnice
ISA, AT-BUS - takřka stejná specifikace univerzální 16bitové sběrnice 4,77 MHz (max. 9,6 MB/s), 8 MHz (max. 16 MB/s), 10 MHz (max. 20 MB/s), 12 MHz (max. 24 MB/s) a 16 MHz (max. 32 MB/s)
MCA
EISA - 32bitová sběrnice zpětně kompatibilní se sběrnicí ISA
VESA
VLB - 32bitové rozšíření ke sběrnici ISA, především pro videokarty
PCI - univerzální 32bitová sběrnice, 33 MHz (max. 132 MB/s), 66 MHz (max. 264 MB/s), 133 MHz (max. 532 MB/s)
PCI64 - univerzální 64bitová sběrnice, 33 MHz (max. 264 MB/s), 66 MHz (max. 532 MB/s), 133 MHz (max. 1066 MB/s)
AGP - pouze na videokarty
PCIE - univerzální sběrnice (avšak v obvyklé verzi PCIE 16x se používá pouze pro grafické karty; ostatním kartám postačuje sběrnice PCI)
Grafické módy(PC)
1981
MDA
CGA 4 barvy, 320×200
1982
Hercules 2 barvy, 720×348
1984
EGA 16 barev, 640×350
EGC 16 barev, 640×400
MCGA
VGA 256 barev, 320×200 nebo 16 barev, 640×480
SVGA až 24bitová barevná hloubka, až 800×600
Novější
Veškeré současné grafické adaptéry (pro obyčejné spotřebitele) podporují 32 bitovou barevnou hloubku. Následující seznam obsahuje některá nejpoužívanější rozlišení.