Hardware a software > Pasivní a aktivní chladiče

Chlazení počítačů má za úkol odvést z vnitřku počítače ztrátové teplo, které vzniká činností součástek, z nichž je sestaven. Používá chlazení pasivní (odvod tepla je zajištěn pouze vhodným uspořádáním a materiálem), aktivní (chladící médium je hnáno čerpadlem nebo ventilátorem), případně kombinace obou. Existují i systémy vodního chlazení či chlazení tekutým dusíkem nebo oxidem uhličitým, tyto dvě možnosti se však používají jen ve velkých výpočetních centrech. V dobách prvních sálových počítačů se využívalo i extrémních způsobů chlazení, jako například proudy vzduchu tvořené letadlovými motory.

Pasivní chlazení

Pasivní chladič je kovová součástka, která má na sobě navařená žebra pro zajištění co největší plochy z důvodu lepšího předávání tepla okolnímu vzduchu. Pasívní chladiče bývají ze slitin hliníku, stále více se však rozšiřují i měděné chladiče, protože měď má výrazně vyšší tepelnou vodivost. Měděné chladiče mohou mít žebra s menší tloušťkou (nezlomí se tak snadno jako hliníková). V poslední době se také více uplatňují tzv. heatpipes, což jsou měděné válce, které dobře vedou teplo a odvádějí jej např. od pasivního chladiče na Northbridge, který je umístěn blízko přídavných karet, směrem k „otevřenému prostranství“ k Southbridge kde je teprve umístěn aktivní chladič.

Aktivní chlazení

Aktivní chlazení je chlazení proudem vzduchu, který je vytvářen nějakým větráčkem (nejvíce používané větráky v počítačích jsou o průměru 80 nebo 120 mm a 2500–6500 otáčkách za minutu). Aktivní chlazení je použito pro chlazení zdroje nebo pevných disků, případně některé součástky mohou být chlazeny proudem vzduchu vytvořeným poblíž některého dalšího větráčku (na procesoru atd.). Pomocí aktivních chladičů se vytváří tzv. „tunely“, v principu jde o dosažení lepšího proudění vzduchu skříní (na přední části je jeden aktivní chladič který nasaje vzduch do skříně, ten se zde ohřeje a zdrojem nebo dalším aktivním chladičem pod zdrojem je vysáván mimo skříň).

Kombinované chlazení

Kombinované chlazení je použito nejčastěji, jde o pasivní chladič na kterém je nasazen chladič aktivní, který vytváří proud vzduchu procházející pasivním chladičem. Použití kupř. na mikroprocesorech (CPU, GPU) nebo již i na Northbridgích.

Vodní chlazení

Vodní chlazení vzniklo dalo by se říct z nedostatku vhodného chlazení pro počítače s nástupem výkonných sestav někdy po roce 2000. Nyní jeho boom zpomalují levnější avšak stejně výkonné kombinované chladiče hlavně čtyř velkých firem: Zalman, Thermaltake, PrimeCooler a částečně Nexus. Vodní chlazení je uzavřená soustava, ve které probíhá chladící médium – jak již název napovídá, je jím voda (nejlépe destilovaná). Okruh sestává z čerpadla, chladičů na jednotlivé chlazené komponenty (CPU, GPU, HDD, paměti RAM atd.), velkého pasivního chladiče (tzv. „radiátor“), který může obsahovat i chladiče aktivní a případně může být v obvodu i expanzní nádoba, díky níž se dá lépe kontrolovat a doplňovat voda. Prodávají se jak kompletní sestavy, tak jednotlivé díly pro vlastní sestavení vodního okruhu. Vodní chlazení však pouze přesouvá problém mimo skříň, zde se teplo stejně musí předat přes pasivní chladič vzduchu. Obzvláště domácí sestavy mohou také být nebezpečné netěsností a konečně také vodní chlazení je nejdražší forma chlazení PC. Vypadá však efektně (při tuningu se obvykle voda barví nějakou barvou) a počítač je díky němu i tišší. Vodní chlazení vyrábí i některé české firmy.

Hardware a Software